Hlavní náplní dubnových dnů byly přípravy vozidel na sezónu. Nejzajímavější a se slavnostním nádechem je vždy oživování parní lokomotivy po zimě.
Po dlouhé době jedna typická souprava.
Odstavné nádražíčko za halou.
Důlní zátiší s těžní věží.
Druhý natřený poličský plošiňák na sluníčku.
Na kolejích se letos u nás sešlo už 7 exemplářů těchto zajímavých vozů.
Výlet do Babic.
Plošiňáky počátkem 50. let vyrobila plzeňská škodovka pro cukrovar na vzdáleném africkém kontinentě. Svůj život, ale nakonec strávily v překrásném prostředí Vysočiny nedaleko Poličky v přísně střeženém rozsáhlém areálu muničky.
Z křoví opět vykouknul cihlový mostek. Letos je to 150 let od doby, kdy po něm projely poprvé lokomotivy cestou do Zbýšova.
Na přejezdu u střelnice je tentokrát zachycen nákladní vlak cestou do Babic.
Poklidná atmosféra v Babicích.
S nákladem kolejnic se zanedlouho vydá vlak zpátky k dolu Jindřich.
Na vykládce v areálu.
Zahájení renovace důlního osobního vozu z příbramských uranových dolů.
Teprve po odstrojení rámu vynikla délka osobního vozu, jež téměř shodná s proporcionálně zcela odlišným plošiňákem.
Vůz se do provozu v dole nikdy nedostal, ale jeho dvacetileté stání na dešti vykonalo své.
V rámci zkušebních jízd si parní béeska netradičně odvezla několik pracovních vlaků, což umožnilo odladit drobné technické nedostatky včas.
Vyvázané podvozky krom zarezlých otočných čepů nevykazovaly žádných závad.
Jednotlivé části vozu byly obroušeny od rzi a postupně natřeny dvěma vrstvami nátěru.
Návštěvnice vítá ufon s flexkou.
Výsledek náročné práce bude ke spatření v příští fotokronice.