Srpen 2013
Obsáhlá srpnová fotokronika je věnována především všem, kteří se účastnili a pomáhali při velké srpnové brigádě. S jejich pomocí na pomyslné mapě vzniklo 350 metrů nových kolejí s rozchodem 600mm a to není zrovna málo! Mnohé cihelny neměly ani tolik. K tomu přibylo také několik metrů kolejí přímo v areálu muzea ve vznikající venkovní expozici polních a důlních drážek. Velkou premiérou bylo zprovoznění muzejní lokomotivy DH120. Ale nepřebíhejme, následující série fotek nám všechny důležité události a děje po
Čilý pracovní ruch prvního dne ve zničujícím vedru.
Naprosto neobvyklé setkání generací. Zvláštní jízda pro kolegy z Lužné.
Večerním snímkem, na kterém se setkala naše nejsilnější s nejslabší mašinkou, obsáhlé ohlednutí končí. Za pozornost děkujeme a zase někdy příště. Fotokroniku připravil Robert Dujka © MPŽ 11/2013.
Polední slunce další práce v podstatě znemožnilo a nastává několika hodinová přestávka na oběd a nabrání sil k další práci.
Improvizovaný individuální oběd ve stínu. Společné teplé jídlo bylo operativně přesunuto do pozdních večerních hodin, kdy teplota vzduchu klesla pod stravitelných 30 stupňů.
Tradiční "Pínovy" lázně přišly letos neobvykle vhod přes den i večer.
Výpadek dodávky spojovacího materiálu nakonec práce na trati hned první den přerušil. Abychom se však "nenudili", oživili jsme myšlenku dostat lokomotivu DH120 s novými nápravami na koleje drážky bez pomoci drahého autojeřábu. Poměrně rychle byla zřízena provizorní trať spojující kolej pod lokomotivou s objízdnou kolejí koncového nádraží.
S pomocí výrazně lehčí mašinky BN30 zkoušíme přetáhnout stodvacítku. Zpočátku to příliš nadějně nevypadalo.
Po chvíli se lokomotivy daly přece jen do pohybu.
Stodvacítka projíždí po provizorní vypodložené koleji.
První náprava dosedla uspěšně na kolej dráhy.
Operace, sledovaná početnými nedůvěřivými pohledy, se po několika minutách velmi úspěšně a bez komplikací zdařila! Zkušenosti, zejména z období stěhování muzea do zbýšovského depozitáře, jsou znát.
Hned 1. srpna se rozeběhly práce na prodloužení úzkokolejky od Babic směrem k Zastávce. Na fotce jsou původní jednotlivé kolejové pruty přesouvány do přibližné budoucí polohy. Kolejnice jsou pak následně přizvednuty, nasunuty pod ně nové dřevěné pražce. Po položení jsou kolejnice k pražcům přišroubovány a jde se dál.
Nastaly chvíle nefalšovaného kolektivního nadšení. Lokomotiva DH120 má v muzejní éře na rozchodu 600 mm premiéru na území Československa. Před několika lety se jedna z vyřazených kladenských lokomotiv vydala po opravě a přerozchodování na dalekou cestu do Francie, kde po dalších rozsáhlých úpravách tahá výletní vlaky, rovněž na rozchodu 600 mm.
Téměř v zápětí jsou postupně likvidována vosí hnízda na stanovišti lokomotivy. Tato "zábavná" činnost" pokračovala i v dalších dnech, protože aktivních hnízd jsme postupně odstranili rovných pět!
Malé stroje při letošní brigádě převzaly vedlejší výkony, kdy sloužily na pomocných a doprovodných vlacích, či při posunu ve Zbýšově.
Většinu práce zastala "nová" ex ostravská DH70 s výkonem 90 koní, což je oproti tradičním třicítkám, poněkud rozdíl.
K večeru prvního dne se pracovní vlak do Babic ještě vrátil k drobným úpravám kolejí.
Navazující úsek nové trati musel být vyrovnán pomocí ohýbačky kolejnic.
Opět důležitá optická kontrola, jejíž důležitost umocňuje postoj pana předsedy. :-)
Úprava dalšího kolejového styku.
Další den ráno jsme začali zaštěrkováním nového a přechodového úseku. Nakládka štěrku ve Zbýšově.
A jdeme sypat.
Suchá tráva dokumentuje panující úmorná vedra, kdy se většina "normálních" lidí ukrývala někde ve stínu nebo u vody. My běháme s pražci, což podle výrazu v obličeji, není zcela oblíbená činnost ani pro nás.
A jdeme sypat.
Zasypáno. Přechodový úsek je rovnou ručně podbit.
Konečné urovnání štěrkového zásypu.
Tohle nás dnes ještě čeká. Naštěstí je tu zatím alespoň stín.
Ruční "výroba" plynulého oblouku.
Že by nález pokladu? Asi ne, spíše technická komplikace doprovozená slovy: Ty .... co s tím ?! Místo teček ve větě, lze dosadit libovolné vhodné slovo rodného regionu :-)
Zkušebně nasazený slunečníkový vůz.
Vzhledem k rozptylu pracujících a alespoň částečnému stínu, nakonec slunečníkový vůz uplatnění nenašel.
Typický příklad nevyvážené fotografie. Že by zas nějaký problém? :-)
A pokračujeme dál...
Šroubování prvních metrů nové části trati.
Ač to na předchozích fotkách vypadalo beznadějně, oblouk se nakonec krásně povedl.
Třetí den brigády ráno. Lokomotiva dostává snídani a nás čeká roznosit a namontovat další dva plošiňáky pražců...
Slanská zetka pilně slouží na pracovních vlacích. Kdo by hádal, že je vagón už starý 105 let a krom podvozků v původním stavu.
DH120 se zatím na kolejích neokoukala...
Po příjezdu pracovního vlaku do Babic je souprava přeposunována do aktuálně potřebného pořadí a sjíždí na pracoviště.
Další dokončený úsek z předchozího večera.
Pohled na pracoviště s celým vlakem, tvořícím nutné zázemí .
Postupně přibývají další metry trati.
Porce čerstvých pražců.
V pozadí je vidět přechod z polních kolejniček babické výhybny na původní kolejnice zbýšovské dráhy.
Pokládání kolejnic na usazené pražce.
Čeká nás vymodelovat další oblouk.
Manipulace s těžkými kolejnicemi je náročná fyzicky a je i nebezpečná.
Šroubujeme.
Znalci se tváří zcela profesionálně a oduševnělě. :-)
Dle výrázů v dalších obličejích panuje značně rozmanitá nálada.
Vlak. Kdo by to byl řekl.
Je sobota a pracovní vlak se cestou na oběd do Zbýšova historicky poprvé křižuje v babické výhybně s pravidelným osobním vlakem.
Konečně nastal poslední den brigády. Znavení a vedrem zlomení pracanti usnuli rozptýlení po areálu a nevypadá to, že by se jim chtělo vstávat, natož pracovat.
Další vydařený oblouk z předchozího dne. Kvůli vedru jsme vždy pracovali do tmy, kdy to bylo až na hmyz snesitelnější. Ovšem dílo jde zdokumentovat až ráno následujícího dne.
Významná událost neunikla pozornosti regionální televize.
No, vypadá to, že oblouk ještě není zcela dle představ.
Tak kam? Do prava nebo do leva? Beztak tam a zase zpátky...