Po zimní odmlce přinášíme opět tradiční porci prosluněných fotek zachycující dění v muzeu uprostřed probouzející se přírody.
Práce mu nevoní a zjevně ani moc nejde. :-)
Když se sejde dostatek pracantů, práce rychle postupuje.
Pohled od Zastávky k Babicím.
Stejný pohled o něco blíže k Zastávce.
Opačný pohled na oblouk směrem k Zastávce.
Pod skalním masivem v Zastávce.
Depresivní potemělá obloha se stále více obarvovala do modra a krajina zalitá sluncem hned vypadá veseleji. Pod nedávno renovovanou původní drážní lampou rozkvétají kočičky.
Asi nejromantičtější místo na trati. Když nemáme lom, tak aspoň skálu. :-)
V dalších dnech práce na trati pokračovaly demontáží původních kolejnic, svozem betonových pražců a rovnáním pláně pro pokládku pražců dřevěných úzkorozchodných.
Odšroubované kolejnice jeřáb přetahuje bokem.
Práce je to nelehká a nebezpečná, byť většinu dřiny zastane stroj.
Vyklizené pracoviště pro bagr.
Na opačném konci dráhy ve Zbýšově jsou usilovně připravovány dřevěné pražce.
V deponii výhybek se pracuje na selekci dílů pro montáž výhybky obnovované odbočky k bývalému dolu Ferdinand.
Na chvíli naši drážku opustíme a několika snímky se přeneseme do Brna, kde se MPŽ podílí na výstavě v Technickém muzeu.
Vozíky ze sbírek MPŽ dokreslují atmosféru stavěniště nikdy nedokončené dálnice Vídeň - Vratislav, jíž se na Moravě neřekne jinak, než Hitlerova dálnice. Stavba velmi technicky vyspělého díla probíhala během 2. světové války a s ohledem na ekonomické možnosti Německa byla ukončena předčasně v roce 1943.
Kontrolní jízda po trati odhalila ulomená a zcizená návěstidla výhybek v Babicích.
Důstojné ohlednutí za obdivuhodným dílem, vznikajícím ve velmi těžké době a také této době poplatnému. Milovníci polních drážek si na dobových, profesionálně provedených a velmi kvalitních dokumentech ze stavby, také přijdou na své.
Na opačném konci Brna Klub přátel kolejových vozidel dokončuje renovaci normálně rozchodné verze lokomotivy BNE50, které byly určeny pro posun na vlečkách. Dvojici zástupkyň typičtější úzkorozchodné verze má ve sbírkách i MPŽ.
Na lokomotivách se ovšem usilovně pracuje i ve Zbýšově. Opravou armatury kotle, vodojemu, brzdy a pískovačů prochází právě parní BS80.
Montáž opravené píšťaly.
Detail vnitřní strany víka vodojemu před opravou.
A po ní.
Na důlní TLD3,5 je dokončován finální nátěr po znovuzprovoznění stroje. Záběr po nanesení poslední vrstvy žluté barvy.
Po zatvrdnutí nátěru přijdou na řadu původní bezpečnostní pruhy.
Lak byl před opravou lokomotivy důkladně zdokumentován a po opravě opět proveden s původními detaily. Vlevo nad kulatým otvorem pro závěs brzdy je patrné vyražené výrobní číslo 025. Nahoře je pro změnu na základně sběrače patrné evidenční číslo stroje Východočeských uhelných dolů B 56, s nímž jezdila na dole Zdeněk Nejedlý II v Malých Svatoňovicích.
Patnáctka pod opěrnou zdí.
Přesné rozměření šablon pro nanesení pruhů.
Po nástřiku černé barvy.
Celkově dokončený lak i s černými detaily v plné kráse.