Ani v roce 2015 bychom nechtěli zanechat tradičních fotogalerií, dokumentujících v pravidelných cyklech dění v muzeu. Z časových důvodů přichází bohužel opožděně, ale na zlepšení pracujeme :-)
Opravené pravítko křižáku.
A detail výrobní značky s výrobním číslem stroje na pravítku křižáku. Dnešní značení čísel karoserie osobních aut na nepřístupných místech, není tedy žádnou novinkou. Auta dnes zcizují zloději, lokomotivy dříve pro změnu často rekvírovala armáda a dle postupu boje je dále rekvírovala armáda jiná, či jiný stát a to mnohdy i několikrát za jejich život.
Rozsochy nápravových ložisek.
Z rámu lokomotivy byly odstraňovány postupně zkorodované části. U čísla 2 je dobře vidět otvor po původním centrálním spřáhle, které se nedochovalo.
Rám po ostranění zkorodovaných spojovacích profilů.
Zcela nové nýty určené pro opravu rámu lokomotivy.
Na snímku jsou už přinýtované spojovací profily. Před sto lety bylo svařování elektrickým obloukem neznámou věcí, takže i my při renovaci (úspěšně) nýtujeme.
Na cestu se také vydal válec parního stroje lokomitivy Henschel k posouzení opravitelnosti trhliny. Plošiňáček s motorem zase míří do Brna na veletrh cestovního ruchu.
Stánek muzea tentokrát s velkým kolejištěm.
Zimní měsíce pracem příliš nepřejí, ale že bychom spali zimním spánkem se říct nedá.
Model lokomotivy BN30U Muzea průmyslových železnic v aktuálním nátěru.
Stylová a poutavá návštěva.
Pro změnu jedna půvabná návštěva početnější.
Posledními dvěma lednovými snímky tratě se tentokrát loučíme.
I přes nevlídné počasí byla dokončena vodovodní přípojka v nezámrzné hloubce a po deseti letech tak máme stále tekoucí teplou vodu, což je u špinavé práce vítaný komfort.
Hned jako téměř novoroční dárek, se v muzeu objevila nová důlní lokomotiva typu DH30 z roku 1989. Dostala se k nám oklikou z papírny Bělá pod Bezdězem, kde celý život sloužila na povrchové popelové drážce z kotelny. Kvůli značně omezenému výhledu z důlního stroje, byla mašinka vybavena v provozu dokonce zpětnými zrcátky. Bohužel mrazivé počasí znemožnilo posun s lokomotivou, neboť zamrzla náplň nápravových převodovek (!) a my museli čekat na oblevu.
Po mírném oteplení se podařilo dostat lokomotivu do dílny. Patrné bylo značné a nerovnoměrné sjetí kol. Náplň převodovek s velkým podílem vody předznamenávala i jejich velmi špatný stav, jak jsme už znali ze zkušeností s lokomotivou DH120. Pořekadlo "kdo maže, ten jede" platí u přesné mechaniky dvojnásob.
Vytápěná dílna umožňuje i rozsáhlé opravy v zimních měsících. Práce se naplno rozběhly také s rozebíráním jednotlivých částí parní lokomotivy Henschel Fabia, kdy byl dále zjišťován jejich stav. Souběžně byly jednotlivé části průběžně opravovány a ukládány pečlivě pro pozdější montáž. Na snímku je pěkně patrné původní zbarvení kol vyvázaných náprav. Stejná barva byla nalezena i na méně přístupných místech rámu lokomotivy.
Osy náprav uložené na kluzných ložiscích nevykazují ani po více jak po sto letech žádné poškození.
Detail pánve kluzného ložiska. Drážkami uvnitř je rozváděno mazivo po celé ploše.