Květen 2012

Domů > 2012 > Květen 2012

V květnu zahájilo muzeum svoji sezónu. Na zahajovací den navázala, stejně jako v loni, muzejní noc. Tentokrát vyrazil navíc z Brna do Zastávky parní vlak s lokomotivou "Skaličák" 433.001. Na snímku je babická výhybna připravena na sezónu.

Byť času jsme měli málo, podařilo se ještě "vměstnat" do plánu zvláštní jízdu pro zahraniční cestovatele. Při jedné ze svých prvních jízd po opravě, dorazila do Zastávky lokomotiva BS200 nosící označení 213.901. Vozidla patří brněnskému Klubu přátel kolejových vozidel.

Pro turisty bylo jistě zajímavé se svézt vlaky taženými velmi podobnými lokomotivami. Snad se jednou obě lokomotivy na nádraží v Zastávce setkají.

Poněkud neobvyklé vozidlo v areálu muzea.

Mnoho času zabraly přípravy vozidel a dokončování rozdělaných oprav. Na snímku se chystá jeden z privátních poličských plošiňáků na montáž dřevěné "obytné" nástavby.

Zde se pro změnu podrobuje seřízení spojek důlní lokomotiva BND30.

Jakoby snad otvory do útrob lokomotivy někoho přitahovaly. Ve skutečnosti přihlížíme čistění zanešené výfukové komory, kde probíhá za provozu stroje k dohašování a zachytávání sazí z motoru.

Závěrečná zkušební jízda seřízeného stroje do Babic. Lokomotiva se podrobuje opravám do požadovaného muzejního a vzhledového stavu postupně. Ještě zbývá zprovoznit pomocný vodní zkrápěcí okruh, montáž funkčních světel a obnova nátěru.

V předešlé fotokronice byla dokumentována renovace důlního osobního vozu DM12. Těmito snímky návážeme.

Z části již finálním nátěrem opatřený rám vozu.

Připravené podvozky.

Počátkem měsíce ještě probíhaly intenzivní přípravy infrastruktury i vozidel na zahájení provozu. Pro polní drážky typická souprava se blíží ku zbýšovskému přejezdu.

Zde je již vůz sestaven a zbývá opatřit konečným nátěrem vnější části.

Už se těšíme na výsledek mnoha denního usilovného snažení.

Mezitím se podrobil obnově vnějšího nátěru i druhý provozní vůz.

Trošku prokouknul.

Zde jsou již spojeny vozy sladěné do stejného (továrního) nátěru.

V této podobě jezdí letos důlní osobní souprava. I záchranářský vůz prošel očistou a provozní údržbou. Obnova nátěru by snad mohla proběhnout v příštím roce.

Velkým dlouho očekávaným okamžikem se stalo zprovoznění zdrojového vozu pro elektrické lokomotivy. Naše nejstarší více než stoletá lokomotiva se tak mohla podívat vlastní silou do Babic.

Stahovaní sběrače - lyry na trati byl dosud neznámý úkon.

Naprosto drastická změna v životě lokomotivy, jež byla vídat na fotkách v prostředí tvrdě průmyslovém, naprosto nevlídném a ponurém, v exteriérech obří chemičky. K dokonalosti už chybí jen dřevěné sloupy s krásnými trolejovými výložníky.

Okolí domku ještě nebylo připraveno a návoz stěrku proběhl stylově přenosnou drážkou s využitím výhybky k budoucí výtopně.

Lokomotiva pojížděla v areálu i během zahajovacího dne.

I z tramvají známá deska kontroléru se symbolem firmy Siemens & Schuckert. Jízdní klika má být správně nasazena v protilehlé poloze. Značení dokazuje, že lokomotivy byly určeny pro provoz ve dvojici s jednomužnou obsluhou. Dvojčlené řízení bylo za provozu odstraněno a polohy pro ovládání druhého stroje v kontroléru zablokovány. Další zajímavostí je, že ovládácí kliky naší třináctky pochází původem ze strojů č.6 a č.1.

Důlní souprava vyjíždí z babické výhybny.

Souprava v prostředí luk opět poněkud netypická.

Parní vlak cestou do Zbýšova.

Navečer vyrazila s cestujícími do Babic zcela vyjímečně i Símenska.

Uhlák je ložen vrchovatě.

Kvůli chvilkové indispozici důlní lokomotivy se na trati v noci (muzejní) objevila s vozy lokomotiva povrchová.

Pěkně natřené poličáky se objevily v roli stylového kolejiště modelové polní dráhy.

Podobné drážky se dříve na větších stavbách používaly zcela běžně.

Modelová drážka opět během více než dvanácti hodinové šichty odvozila spolehlivě dnem i nocí nespočet vozíků uhlí na výsypku.

Novinkou byl letos model staré pily. Jedna z návštěvnic dokonce poznamenala, že na takové pile pracovával její tatínek.

Křižování vlaků ve výhybně u pily.

Návštevností se stal letošní zahajovací den spojený s muzejní nocí rekordním a snad se i většině zájemců líbil.

Na závěr se podíváme do Zastávky. Na snímku vidíme likvidované budovy prastarého dolu Julius.

Úsek naší trati na mostě před vjezdem do zastávecké stanice.

Trať nedaleko babického dolu Ferdinand.

Ne vždy jde vše napoprvé :-)

I v interéru domku se stále pilně tvořilo.

K budovanému sociálnímu zázemí jsme dovedli provizorní vodovodní přípojku.

K odvozu vykácených křovin posloužil na trati dokonce i ruční vozík dříve složící v zauhlovacím výtahu ke zbrojení parních lokomotiv. Později sloužil k odvozu popela v kotelně lokomotivního depa odkud putoval do sbírky muzea. I k takovým účelům sloužily drážky s rozchodem 600 mm.

Počet souborů: 47 na 1 stránce(kách)