Září 2012
Měsícem září skončila v muzeu návštěvnická sezóna.
Pracné, ale nezbytné vyrovnání a podbití kolejí.
Pohled na několik ladných protioblouků.
Ukončení výhybny působí trošku tajemně a příchozí často nahlíží kam koleje ukryté za rohem mizí.
Nynější konec, či počátek zbýšovské dráhy. Pod plachtou se ukrývá ústecká elektrická lokomotiva TLP10.
Na opačném zhlaví stanice se rovněž souběžně usilovně pracovalo.
Po šesti letech stále intenzivnějšího provozu byly vyrovnány kolejové styky a nejstarší část 1. staniční koleje.
Souběžně s vyrovnáním kolejí byla odstraněna dosloužilá výdřeva přejezdů.
Výdřeva byla nahrazena zásypem jemného štěrku. Do jednotné podoby se převléklo celé babické zhlaví zbýšovské stanice.
Dovezený jemný štěrk rozvážel na místo bagr, kde byl dále ručně urovnán.
Výsledná podoba působí stylově a je zcela bezbariérová všem druhům dopravy. Teda asi krom lodní :-)
Jeden z posledních letošních osobních vlaků vjíždí do koncové stanice Důl Jindřich.
Minule jsme si na přestavníku výhybky ukazovali, jak se u nás daří přírodě. Tentokrát vidíme bohumínskou béesku v zajetí chmele.
Několik pohledů na rozrůstající se areál muzea.
Mohutná konstrukce uvnitř budoucí dílny bude sloužit pro zavěšení jeřábu.
Stavba se začíná pěkně rýsovat.
Poslední část fotek je věnována opravě důlní elektrické lokomotivy TLD3,5. Pohled na stroj po obroušení starých vnějších nátěrů a rzi
Tentýž pohled po "vykoupání".
I strojovna lokomotivy prošla opravou a očistou nejen odporové skříně. V poředí jsou vidět zmíněné rozjezdové a brzdové odpory, za nimi je vidět víko svisle uloženého trakčního elektromotoru. V pravém předním rohu je pod děrovaným krytem předřadný odpor buzení motoru.
Lokomotiva oblečená do základního nátěru.
Do budoucího vzhledu se první oděla elegantní velká kola.
Proměna stroje vcelku zásadní a líbivá.
Dopravní ruch v Babicích.
Na lokomotivě se pracovalo s několika denními přestávkami nutnými pro schnutí jednotlivých nátěrů.
Natřené stříšky stanovišť.
Kompletování opraveného stroje je už velmi radostná záležitost.
Byť nátěr bude třeba ještě ve vzdálenějším časovém horizontu doladit, celková podoba už se příliš nezmění.
Renovované čelní světlo.
Kryty odporové skříně byly opět opatřeny původně stříbrnošedým kladívkovým nátěrem pro šedesátá léta zcela typickým.
Základna tyčového sběrače po důkladné očistě.
Čelní pohled.
Celkový dojem z větší části zkompletované lokomotivy je pozitivní. Krom dokončení nátěrů nás čeká především náročné zapojení elektrické výzbroje a její úprava pro možnost napájení kabelem ze zdrojového vozu. Úpravou rovněž projde tyčový sběrač s kladkou, tak aby i ten byl plně funkční ve zvýšené bezpečné výšce troleje.
Fotokroniku připravil Robert Dujka © MPŽ 09/2012.
Poslední provozní den nám počasí příliš nepřálo, přesto si k nám mnoho nadšených návštěvníků cestu našlo.
Největší letošní událostí se však stalo dokončení objízdné koleje v koncové stanici. Na snímku je patrná připravená pláň a zkušebně položená výhybka.
Dvoudenní víkendová brigáda začíná vyměřením budoucí polohy kolejí.
Končící kolej v popředí zatím nijak nenavozuje dojem, že by mohla ústit do usazené výhybky.
Oblouk se nakonec podařilo přizpůsobit velmi pěkně a koncová výhybna je propojena.
Byť toto kolejové uspořádání není definitivní, jistě nám několik dalších let spolehlivě bude sloužit.
Počet souborů: 39 na 1 stránce(kách)