Říjen 2012
V říjnu jsme se pro letošek rozloučili s párou i s uplynulým létem. Pěkného počasí jsme využili k vypravení několika vlaků pro radost a potěchu oka. Tentokrát naši fotokroniku proto ocení asi zejména znalí obdivovatelé vlaků.
Počasí na letošní symbolické rozloučení s párou se nám velmi vydařilo. Podzim se postaral barevné podkreslení.
Ranní přípravy na poslední letošní provozní den parní lokomotivy. V pozadí pokračují práce na dostavbě dílny.
Čištění kouřových trubek v kotli parní lokomotivy.
Pohled do dýmnice, kde ústí kouřové trubky (ty černá kolečka) procházející podélně celým kotlem z topeniště. Trubky jsou z vnější strany zaplaveny vodou a procházející spaliny uvnitř trubek okolní vodu ohřívají a následně i přivádí k varu. Tím vzniká pára pohánějící parní stroj.
Objíždění soupravy v Babicích.
Osobní vlak cestou do Zbýšova.
Děti členů muzea se mohou tentokrát povozit do sytosti.
Naši nejmladší si parní vlak očividně užívají.
A užívají si nejen naši nejmladší.
Byť většina dní slunečných nebyla, spíše naopak, pokračovali jsme pilně na dostavbě dílny a úpravě okolí.
Odpoledne vyrazilo na trať několik nákladních vlaků. Většina fotek asi komentář nepotřebuje.
Zcela zásadní změnu znamenala výstavba nového oplocení, které přineslo výrazné rozšíření užitného prostoru muzea.
Pro fotografy byla poprvé vypravena souprava z chemičky v Ústí nad Labem s elektrickou lokomotivou Siemens a Schuckert, vyrobenou v roce 1908 v nedaleké Vídni.
Velmi neobvyklá souprava cestou do Babic. O výrobu elektřiny pro lokomotivu se stará agregát ve voze za lokomotivou.
Navečer vyrazila elektrická lokomotiva se soupravou výklopných vozíků.
Další den už počasí opět ukázalo svoji typickou podzimní tvář. Kotel lokomotivy je před odstavením na zimu vypuštěn a pečlivě vymyt od nečistot.
Intenzivně pokračuje výroba výhybek pro kolejové zhlaví před dílnu a snad i budoucí výtopnu.
I z chladících okruhů motorů ostatních lokomotiv musí být před zimou vypuštěna voda.
I některé vozy se chystají na zimu pod střechu.
Poslední parní vlak odjel a říjnové ohlédnutí končí. Fotokroniuku připravil Robert Dujka © MPŽ 12/2012.
Výhybky jsou nyní místo hřebů a spon upevněny k pražcům šrouby. Prochází proto drobnými úpravami.
Pohled na stavbu dílny.
Pohled od stážního domku se výrazně změnil nejen dotyčnou stavbou, ale i terénními úpravami.
Velkou radost způsobil návrat precizně opraveného řídícího kontroléru elektrické lokomotivy TLD3,5. Oproti výrobnímu stavu byla zachována bezpečnostní i praktická úprava stálého svícení čelních světel lokomotivy. To znamená, že lokomotiva pod napětím byla snadno identifikovatelná. Stejné zapojení světel měly i ústecké elektrické lokomotivy.
Takzvané přímé ovládání malých elektrických lokomotiv a tramvají bylo do poloviny minulého století zcela běžné. O řízení lokomotivy TLD3,5 se stará 24 mechanicky otočnou vačkou ovládaných stykačů. Ty všechny byly při oravě rozebrány na součástky, byť za provozu se opotřebené vždy měnily celé. Dnes se však už koupit nedají...
Počet souborů: 43 na 1 stránce(kách)