BND15

Výrobu důlních lokomotiv BND 15 zahájilo již v roce 1954 Stavoloko Radotín. Výroba později pokračovala v ČKD Praha a ukončena byla až v roce 1967 v TSM(Turčianske strojárne Martin), závod Lučenec. Pohonou jednotku stroje tvoří obvyklý naftový dvouválec Škoda 2S110 CO, kde ovšem CO znamená úpravu pro důlní provoz. Výkon motoru je kvůli omezení emisí snížen na polovinu. Kroutící moment motoru je přes lamelovou spojku přenášen do tří rychlostní mechanické převodovky s reverzací. Výstup z převodovky je přímo na osu zadní nápravy, která je s přední propojena spojnicemi. Právě netradiční spojnicové provedení dalo lokomotivám líbivý vzhled, díky kterému se jich poměrně hodně dochovalo v muzeích, na pomnících, ale i zábavních drážkách. Brzda lokomotivy je vřetenová ruční. Součástí výbavy, mimo elektrické plynotěsné osvětlení, je i signální zvon a hasící přístroj s vývody do motorového prostoru.

  Lokomotivu BND 15 získalo MPŽ v roce 1994 od Východočeských uhelných dolů, konkrétně z dolu Kateřina v Radvanicích u Nového města nad Metují. Lokomotiva byla na žádost členů MPŽ vytažena na povrch, neboť měla stejně jako ostatní stroje zůstat zaplavena v podzemí navždy. Její náročnou opravu zahájilo MPŽ koncem roku 1994 v automobilových dílnách ŽS v Brně a dokončena byla až v roce 1997 v Mladějově. Součástí pečlivé renovace bylo i přerozchodování náprav z 550mm na našich 600mm.

Po opravě se stroj několikrát předvedl na mladějovské dráze se soupravou osobních důlních vozů. Pro poměrně náročnou obsluhu mechanické převodovky a špatný výhled nebyla lokomotiva příliš využívána. lokomotiva se nyní nachází v areálu MŽ ve zbýšově a je příležitostě předváděna v chodu spolu s osobními nebo nákladními důlními vozy.



 Ve sbírce MPŽ se rovněž nachází ještě jedna lokomotiva  BND 15, dovezená ze Zbuchu, kde jezdila na povrchové drážce. Stroj má však atypický rozchod 520mm.       O jejím dalším využití není zatím rozhodnuto, ale pravděpodobně bude vzhledově opravena a zapůjčena k prezentaci MPŽ.