Historie dolování
První zpráva o nálezu uhlí na Moravě pochází z roku 1753, přičemž těžba v Oslavanech byla zahájena již roku 1755. Oslavanské panství bylo až do roku 1783 jediné na Moravě, kde těžba černého uhlí probíhala. Kvalitou se toto uhlí řadilo k vůbec nejlepším v Evropě. Rosicko-oslavanské uhlí bylo dodáváno do průmyslu v Brně a Vídni. Zpočátku těžba probíhala pouze povrchově. Mimo uhlí se zde těžila také kamencová břidlice, která našla široké uplatnění dalším zpracováním v průmyslu. O těžbu v revíru se dělily původně tři společnosti a jejich postupným slučováním vznikla roku 1935 Rosická báňská společnost Láska Boží se sídlem v Zastávce u Brna. Začátkem dvacátých let minulého století zahájila provoz velkokapacitní Oslavanská elektrárna , jež „zkonzumovala“ veškerou produkci dolu Kukla v Oslavanech. Elektrárna dodávala energii do Brna a jižní části Moravy o tehdy nejvyšším napětí v Rakousko- Uhersku 44 000 V. Těžba uhlí způsobila prudký rozvoj okolních obcí. Region také proslul řadou dlouhých dělnických stávek koncem 19. a začátkem 20. století. V dobách rakouské monarchie byly doly vždy díky svému významu nejmoderněji technicky vybaveny. Další rozvoj a modernizace dolů nastává po druhé světové válce. Hornická profese je preferována a začíná období údernického hnutí a rekordů. Rovněž platy horníků výrazně vzrostly a dostávají se naopak na úroveň jedněch z nejvyšších v tehdejší platové stupnici. Rekordním rokem se stal rok 1963, kdy bylo vytěženo 751 668 tun černého uhlí. V roce 1969 zahájil provoz centrální velkokapacitní důl Jindřich II. u Zbýšova. Ten se stal se svojí hloubkou 1550m nejhlubším dolem na černé uhlí ve střední Evropě. Všechny okolní doly byly postupně uzavřeny a jejich štoly posloužily dolu Jindřich II. jako pomocné a manipulační. Součástí areálu dolu byly i úpravny a třídírny uhlí. Důl dodával lanovkou uhlí do Oslavanské elektrárny, která byla od počátku uzpůsobena na spalování i méně kvalitního uhlí, ostatní produkce směřovala k prodeji dále po železnici. Jako vlečka dolu posloužila rekonstruovaná část bývalé dráhy Zastávka- Zbýšov, na kterou byly původně napojeny všechny okolní doly, ať už přímo nebo pomocí lanovky k dolu na dráhu napojenému. Smutným rokem celého rosicko- oslavanského černouhelného revíru se stává rok 1993, kdy svoji činnost důl Jindřich II ukončil. Také turbíny velké Oslavanské elektrárny se zastavily, její píšťala navždy utichla. Od té doby mají oslavanští v zimě bílý sníh… Šachty byly zaslepeny betonovou zátkou a štoly zaplaveny. V současné době jsou ještě některé z nich následně zasypávány. (nyní Kukla) Památek na těžbu zastavenou po více jak dvou stoletích, , ale dnes už nenajdeme mnoho. Částečně ještě existuje těžní věž dolu Kukla v Oslavanech, v původním stavu se nachází památkově chráněná věž dolu Simson ve Zbýšově, kompletní je také věž dolu Jindřich II. Kromě několika budov bývalých dolů, ale v krajině zůstávají památky na těžbu výraznější. Jsou to vysoké haldy hlušiny, dnes už zarůstající i lesem. Ta nejvyšší z nich u dolu Jindřich II se stala se svou vyhlídkou oblíbeným výletním místem. Podrobnou historii jednotlivých dolů a celé oblasti naleznete na stránkách Vlativědného spolku ROSICKO-OSLAVANSKO